Jděte do Betléma

Vánoce jsou často vnímány jako „kouzelné“ období: rodinná setkání, koledy, dárky, vánoční filmy, vzrušení na tvářích malých dětí, tradice, které si neseme z dětství – to vše v nás vyvolává silné emoce. Ale je tu něco, co to všechno přesahuje, a to je známý příběh pastýřů.

I dnes, více než dva tisíce let poté, příchod Vánoc a jejich „radostné zvěsti“ (Lukáš 2,10) pozastaví naši každodenní rutinu. Stejně jako pastýři jsme vyzváni, abychom vystoupili ze svého všedního života s jeho problémy a starostmi a „šli do Betléma“, abychom se tam setkali s dítětem Ježíšem v jeslích v celé jeho novosti a lidské zranitelnosti. Žijeme ve světě, který působí stále nejistěji, temněji a děsivěji. Nemůžeme uniknout každodenním zprávám o válkách, hladomoru, masové střelbě, nenávistných útocích na menšiny, znepokojivým zprávám o klimatu a o stavu naší planety. Je důležité se angažovat, ale příval špatných zpráv v nás může vyvolávat obavy o budoucnost a o bezpečnost naši i našich blízkých. O letošních Vánocích máme příležitost, podobně jako pastýři, vystoupit z rutiny a navštívit vánoční jesličky. Tato scéna nás stále znovu dokáže dojmout a ohromit. Přinášíme si s sebou své starosti a obavy a možná je tam můžeme na chvíli nechat stranou a jako Maria hlouběji přemýšlet a cenit si tohoto Božího tajemství uprostřed nás. Svět bude stále existovat, abyste se do něj mohli vrátit, stejně jako pastýři, s novou perspektivou a obnovenou nadějí.

Excerpted from The Deep End: A Journey with the Sunday Gospels in the Year of Mark by Tríona Doherty and Jane Mellett

Přečtěte si více

Jak duchovně vnímám přírodu

V tomto ročním období si všímám, že se stahuji z rušného tempa světa a hledám klidný čas na rozjímání. Příroda je nedílnou součástí mého každodenního duchovního života. V posvátném prostoru přírody cítím hluboký smysl toho, co znamená být součástí sítě života.

Mé důvěrné spojení s Bohem v přírodě připisuji působení Ducha svatého. Už dlouho mám silný vztah ke všemu živému na této planetě. Touhou žít udržitelnějším a uvědomělejším způsobem života odpovídám na výzvu Laudato Si‘ k ekologickému obrácení.

Přístup ke spiritualitě založený na přírodě by mohl být řešením našeho pocitu odcizení a odloučení od církve, od našeho světového společenství a dokonce i od naší role v současné globální krizi klimatických změn. Když se snažíme obnovit toto spojení, abychom překonali současnou sociálně-ekologickou krizi, která ohrožuje naše přežití jako druhu na planetě, prohlubujeme také svou vlastní víru. Jak moudře poznamenal Thomas Berry: „Osud lidí nelze oddělit od osudu země.

Excerpted from The Sacred Heart Messenger, December 2021

Přečtěte si více

Příprava na advent

Stejně jako si neuvědomujeme vzduch, nevšímáme si Boží přítomnosti, která je stále kolem nás. Cesta víry je darem milujícího Boha, který dělá první krok a trpělivě, tiše, téměř nesměle čeká na naši lidskou odpověď. Život je povolání, výzva k hledání tohoto plachého Boha.

Advent je časem, kdy si připomínáme mnohé paradoxy v srdci naší víry. Bůh, nejmocnější přítomnost, se rozhodl projevit v bezmoci.

Připravujeme se na oslavu okamžiku, kdy se Boží Slovo stalo tělem, a naše víra proto potřebuje prohloubit. Vírou upřímně přijímáme temnotu, uprostřed které hledáme světlo. Advent je tedy časem láskyplné adorace, opravdového aktu nadpřirozené naděje a láskyplného odevzdání se plachému Bohu.

Tento plachý Bůh nám o adventu připomíná, že život je o vztazích, ne o věcech. Největší radost pramení z dobrých vztahů – největší smutek a utrpení nepocházejí ze ztráty zaměstnání nebo majetku, ale z rozbitých a zrazených vztahů. Všechny vztahy lásky jsou zakořeněny v lásce, kterou má tento plachý Bůh k nám všem.

Převzato z Ať je advent adventem by Vincent Sherlock

Přečtěte si více

Hledání Boha ve všech věcech

V dnešním pestrobarevném světě přicházíme k víře z různých míst a z různých prostředí. Víra v Krista je něco jako velký vyrovnávač. Modlitba je jednou z duchovních disciplín, které se všichni musíme naučit. K modlitbě si můžeme položit několik otázek: Jak se modlím? Co je to osobní modlitba? Jak mohu rozvíjet svůj modlitební život?

Hledání Boha ve všech věcech je nedílnou součástí ignaciánského pohledu na svět. „Svět je nabitý Boží velikostí“ (Gerard Manley Hopkins). Tento Bůh je přítomen v našich životech, „pracuje pro nás“ ve všech věcech; skrze víru ho lze objevit ve všech přírodních a lidských událostech, v dějinách jako celku a především v prožívání každého jednotlivého člověka.

Převzato z časopisu The Sacred Heart Messenger, červen 2022, Sunny Jacob SJ

Přečtěte si více

Tma a světlo

Bože, Pane, vědomí tvé lásky může tak snadno vyklouznout z mého srdce. Kdykoli dojde k nějakému neštěstí, začnu o tom pochybovat. Moje malá mysl začne vířit a já se ptám: „Jak jsi mi to mohl udělat?“ nebo „Jak jsi mohl dopustit, aby se to stalo?“. Temná stránka věci může rychle zastínit světlo. Říkám si – promiň – ‚Kam jsi sakra zmizel?‘ Moji démoni pak mají volný výběh. Dovol mi, abych místo toho pozorně sledoval/a tvůj způsob jednání. Na počátku, jak sám říkáš, ležela nad povrchem země tma, a pak jsi ze všech svých děl nejprve stvořil světlo. Proč jsi nechal temnotě její místo, proč jsi ji nevyhladil? Ale světlo i tma mají ve tvém plánu věcí své místo. To mi pomáhá! Díky tomu se méně divím temnotě, která je kolem, a soustředím se na to, že se vždy vrátí světlo. Neměl/a bych očekávat svět bez určité temnoty. Protože ty přicházíš na svět jako božské světlo, temnota je zatlačena zpět a nemůže světlo zastínit. Měl/a bych se soustředit na tebe jako na světlo, které drží temnotu na uzdě a vynalézavě se vypořádává s utrpením a zlem. U tebe jednou bude na všechny zářit věčné světlo, ale prozatím mi pomoz, abych žil/a ve světle a bojoval/a s temnotou jako ty. Koneckonců jsem nekonečně milován/a a ty mě potřebuješ, abych byl/a „světlem světa“. Kéž věřím, že trpělivá vytrvalost osvětluje to, co je zevnitř temné. Tak tomu bylo na Kalvárii a může tomu tak být i v mém životě.

Výňatek z knihy Jsem nekonečně milován od Briana Grogana SJ

Přečtěte si více

Reakce na volání Země

Naše obrazovky jsou plné děsivých obrazů klimatických změn, kterým se stále častěji říká klimatická krize, nebo dokonce klimatická katastrofa. Tato krize není něčím, co se děje v jiných částech světa; je to něco, co se děje ve světě, a svět je jen jeden. Planeta, kterou sdílíme, není jen naším „společným domovem“; je to náš jediný domov. Planeta B neexistuje.

Naše budoucnost – a budoucnost planety – závisí na tom, zda se postavíme čelem k naší globální i lokální odpovědnosti. Obrácení a víra, odpověď na volání Země a spojenecké volání chudých, vyžaduje významné změny v našem životě, v našem životním stylu. Změna našeho způsobu života si zaslouží označení obrácení, protože skutečné obrácení není jen změnou praxe, ale vyžaduje změnu srdce, proměnu zevnitř. Ke změně zevnitř může trvale dojít pouze tehdy, když ji živí Ten, který žije v každém člověku. Setkání s Pánem v Božím slově, v životě církve a v sobě navzájem je pokrmem, který proměňuje náš život. Právě tam objevujeme kořeny ekologického obrácení.

Převzato z The Sacred Heart Messenger, březen 2022, arcibiskup Dermot Farrell

Přečtěte si více

Vhodný čas k modlitbě

Kdy je vhodná doba k modlitbě? V evangeliích se dozvídáme, že Ježíš se modlil ráno a večer. Vstával brzy ráno, aby se modlil (Marek 1,35). Než si vybral apoštoly, strávil celou noc na
modlitbě (Lk 6,12). Ale kromě toho, že se Ježíš modlil na začátku dne a v noci, byl ve společenství s Otcem po celý den. Jinými slovy, ačkoli si pro formální modlitbu vybíral určité okamžiky, jeho modlitba byla ve skutečnosti nepřetržitá. Koupal se v neustálém vědomí Otce. Byl s Otcem naprosto sladěn, a to natolik, že Otec skrze něj neustále promlouval. Ježíš to vyjádřil takto: „Nemluvil jsem sám od sebe, ale Otec, který mě poslal, mi sám dal příkaz, co mám říkat a co mám mluvit“ ( Jan 12,49).

Bylo by skvělé, kdybyste si dali za cíl napodobovat Ježíše a „modlit se bez přestání“ (1. Soluňanům 5,17). Můžete začít tím, že budete napodobovat Ježíšův rytmus formální modlitby a dbát na to, abyste se modlili ráno i večer.

Excerpted from The Mindful Our Father by Thomas Casey SJ

Přečtěte si více

Jsem milován/a

Milý Bože, nedávno jsem četl/a o někom, kdo měl pocit, že profily jiných lidí jsou nakreslené silně černými nebo barevnými fixy, ale ten jeho/její byl nakreslený jen světlou tužkou. Někdy si připadám jako ta žena z evangelia, téměř neviditelná, nedůležitá. Možná to souvisí se stářím! Psychologové nám říkají, že k tomu, abychom skutečně žili, potřebujeme láskyplný pohled někoho jiného: jinak nikdy nemůžeme rozkvést naplno. Vím, že se snažíš všem zajistit dobré rodiče. Jsou pro dítě velkým požehnáním, ale samozřejmě se to vždycky nepodaří. Posíláš nám také dobré prarodiče, příbuzné, přátele, kteří nám pomáhají věřit, že máme hodnotu a cenu. Jsou to průvodci tvé láskyplné péče. Chceš, abychom dostali tvůj velký dar, přesvědčení, že jsme v pořádku, že jsme milováni a že na nás záleží.

Kéž mě tvé dnešní slovo přesvědčí, že jsem dobrý/á, hodnotný/á, milovaný/á a úžasný/á, že jsem tvůj/tvá milovaný/á, tvé jedinečné stvoření, zřítelnice tvého oka. Ať věřím, že mě miluješ, ať se děje cokoli.
Že mě miluješ nekonečně, že mě něžně objímáš a žiješ ve mně a že máš pro mě sny, které přesahují mé vlastní. Pro tebe budu vždycky důležitý/á! Mou základní identitou je, že jsem tvůj/á milovaný/á! Jsi, Bože, takříkajíc součástí mé DNA.

Výňatek z knihy Jsem nekonečně milován od Briana Grogana SJ

Přečtěte si více

Vztahová láska

Žijeme v době, která je fascinována identitou. Neustále se diskutuje o genderové identitě.

Porozumět tomu, kdo jsme, je hluboká a zdravá lidská potřeba. Mnoho lidí není ve své kůži doma a používání zjednodušených nálepek jim vůbec nemsuí pomáhat. Všechno to nás zve k vážné vnitřní
práce – a je to tak! Křesťan však věří, že se musíme obracet ven, ne se dívat dovnitř na sebe. V době selfie je to docela výzva.

Vycházíme ze základního přesvědčení, že každý člověk je stvořen k obrazu Božímu, v tomto případě k obrazu Boha, který je Otec, Syn a Duch svatý (Trojice). V samém srdci Boha jsou vzájemné vztahy mezi třemi osobami. I neurovědy potvrzují, že lidský mozek je hluboce sociální. Dětský mozek se dobře formuje, když vnímá a zažívá láskyplnou interakci. Děti jsou velmi společenští človíčci. Jejich cesta k sebepoznání se vždy odehrává ve společnosti druhých. Často slyšíme lidi mluvit o „mé druhé polovině“ nebo o někom, kdo je nebo byl „mou součástí“. Způsob, jakým mluvíme o lásce, je vždy vztahový. Podvědomě používáme jazyk Trojice; cítíme, že nás někdo jiný činí úplnými. Dva lidé spolu jsou exkluzivní, ale přidejte třetí, rovnocennou lásku, a co dostaneme? Společenství,
společenství lásky, které je inkluzivní. Ve svém životě zažijete mít mnoho záblesků Boží Trojice… jen jim buďte otevřeni.

Excerpted from The Sacred Heart Messenger, December 2021, Tom Cox

Přečtěte si více

Útěcha z vědomí, že Bůh je blízko

Znal jsem muže, který až do poslední chvíle bojoval s rakovinou. Vyzkoušel všechny možné způsoby léčení, i když nám všem říkali, nebudou fungovat. Znám dalšího, který se tomu všemu otevřel a nechtěl podstoupit ani chemoterapii. Jedná se o různé přístupy k utrpení. Jeden se mu bránil a druhý je přijal. Obdivoval jsem je oba.

Mnozí lidé přicházejí do nemocnice s obavami, že jsou už blízko smrti. To patří k životu. Díváme-li se očima Ježíše, je te to doba plná strachu, zmatku a někdy nás přivádí k větší víře. Svou bolest můžeme proměnit v utrpení a najít v ní velké milosti. Je to výzva k nalezení nového života. Bolest se stává utrpením. Ježíš v Getsemanech nechce nejprve pít svůj kalich, ale dovolí, aby se stal plně jeho součástí, aby jeho vnitřní síla byla velká! Neznamená to zjednodušený přístup, ale spíše přijetí temnoty v životě.

Ježíš ve svém utrpení zjistil, že Bůh Otec je mu blízko. To může být i naše cesta a můžeme ji najít tím, že si budeme navzájem pomáhat. Můžeme lidem pomáhat ve chvílích utrpení svým nasloucháním a přítomností. Ne v knihách, ale v srdci zjistíme, že skrze utrpení můžeme růst, a ve dnech plných bolesti si uvědomíme, že do naší duše vniká mír a že i v temnotě zasvitne jasné světlo.

Převzato z Evangelijní úvahy na neděle roku B Donal Neary SJ

Přečtěte si více