Boží přítomnost

Ať se v tomto čase modlitby
mé srdce raduje a veselí.
Často mi připomínej velká
požehnání, která jsi mi udělil, ó můj Bože.

Vnitřní svoboda

Pane, vždy mě veď
k plnění Tvé svaté vůle
s vědomím, že Tvá síla
mě provede všemi obtížemi.

Vědomí prožitých chvil

Bože, ve tvé láskyplné přítomnosti si převíjím film uplynulého dne.
Začínám od této chvíle a ohlížím se zpět, okamžik po okamžiku.
Sbírám všechno dobro a světlo a děkuji za ně.
Všímám si stínů, a toho, co mi říkají,
hledám tvé uzdravení, vhled a odpuštění.

Boží slovo

Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo byl Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest. V něm byl život a ten život byl světlem lidí. To světlo svítí v temnotě a temnota ho nepohltila.

Byl člověk poslaný od Boha, jmenoval se Jan. Přišel jako svědek, aby svědčil o tom světle, aby všichni uvěřili skrze něho. On sám nebyl tím světlem, měl jen svědčit o tom světle. Bylo světlo pravé, které osvěcuje každého člověka; to přicházelo na svět. Na světě bylo a svět povstal skrze ně, ale svět ho nepoznal. Do vlastního přišel, ale vlastní ho nepřijali. Všem, kdo ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi, těm, kdo věří v jeho jméno, kdo se zrodili ne z krve, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha. A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Viděli jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy.

Jan o něm vydával svědectví a volal: „To je ten, o kterém jsem řekl: ‚Ten, který přijde po mně, má větší důstojnost, neboť byl dříve než já.’“ Všichni jsme dostali z jeho plnosti, a to milost za milostí. Neboť Zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda přišly skrze Ježíše Krista. Boha nikdo nikdy neviděl. Jednorozený Bůh, který spočívá v náručí Otcově, ten (o něm) podal zprávu.

Inspirace

Dnes začínáme Janovo evangelium prologem, který se dříve četl na konci mše. Toto evangelium, napsané na konci prvního století, je výsledkem mnoha teologických úvah. Ježíšovo božství bude zdůrazňováno po celou dobu a již nyní čteme, že veškeré stvoření přichází skrze Ježíše. On je světlo, které přichází do zatemněného světa.

Ve Vtělení se náš Bůh stal jedním z nás a je nám podobný ve všem kromě hříchu. V naší modlitbě se k němu nyní můžeme vztahovat jako ke skutečně blízkému příteli a bratrovi. Miluje nás a touží po tom, aby naše přátelství s ním rostlo.

Rozmluva s Ježíšem

Představím si nyní před sebou jednu z osob Trojice: Otce, Syna nebo Ducha svatého, podle toho, která mi přijde nejdostupnější, a povedu s ní srdečný rozhovor o tom, co jsem právě četl/a nebo co dnes cítím a prožívám ve svém životě.

Závěr modlitby

Děkuji Bohu za chvíle, které jsme spolu v modlitbě strávili, a za všechny postřehy a prožitky, kterými jsem byl/a při modlitbě nad tímto textem obdarován/a.

Amen