Boží přítomnost

„Buďte klidní a vězte, že já jsem Bůh.“ (Žalm 46:10)
Pane, kéž mě Tvůj Duch vede
když stále více
hledám Tvou milující přítomnost. Neboť v ní nacházím
spočinutí a osvěžení
od tohoto rušného světa.

Vnitřní svoboda

Veď mě, abych vždy plnil Tvou svatou vůli
s vědomím, že Tvá síla
mě provede.

Vědomí prožitých chvil

Když teď s Tebou mluvím, Bože,
pomáhej mi, ať si více cením daru komunikace.
Dej, ať mluvím za ty, kdo nemají hlas.
a mám vždy vlídné slovo pro ty, kteří to potřebují.

Boží slovo

Jeho rodiče putovali každý rok do Jeruzaléma na velikonoční svátky. Když mu bylo dvanáct let, vydali se tam na svátky jako obvykle. A když ukončili sváteční dni a vraceli se domů, zůstal chlapec Ježíš v Jeruzalémě, a jeho rodiče to nezpozorovali. V domnění, že je ve skupině (poutníků), ušli den cesty; (teprve potom) ho hledali mezi příbuznými a známými. Když ho nenašli, vrátili se do Jeruzaléma a hledali ho. Po třech dnech ho našli v chrámě, jak sedí uprostřed učitelů, poslouchá je a dává jim otázky. Všichni, kdo ho slyšeli, žasli nad jeho chápavostí a nad jeho odpověďmi. Když ho (rodiče) uviděli, celí se zarazili a jeho matka mu řekla: „Dítě, proč jsi nám to udělal? Hle, tvůj otec i já jsme tě s bolestí hledali!“ Odpověděl jim: „Proč jste mě hledali? Nevěděli jste, že já musím být v tom, co je mého Otce?“ Ale oni nepochopili, co jim tím chtěl říci.

Potom se s nimi vydal na zpáteční cestu, šel do Nazareta a poslouchal je. Jeho matka to všechno uchovávala ve svém srdci. Ježíš pak prospíval moudrostí, věkem a oblibou u Boha i u lidí.

Inspirace

Ježíš měl tak dobré vztahy se svými příbuznými a známými, že se jeho rodiče vydali na cestu domů v důvěře, že je s jejich přáteli. Zvláštní blízkost panovala mezi Ježíšem a Marií. A přece Ježíš již v mladém věku vnímal své zvláštní spojení s Otcem. Děkujeme Otci za to, že poslal svého jediného Syna na náš svět jako člověka, což nám usnadňuje vztah k němu.

Většinu svého života na zemi strávil Ježíš v malém, nevýznamném městě, kde se věnoval zcela obyčejné tesařské práci. K Bohu jdeme i my skrze naše lidství. Z toho plyne velké ponaučení. Můžeme spojit svůj často velmi všední život s jeho životem a podobně jako Maria v modlitbě rozjímat o tajemství Boha s námi.

Rozmluva s Ježíšem

Začínám s Ježíšem mluvit o úryvku Písma, který jsem právě četl/a.
Která jeho část mě zaujala?
Možná se mi při tom vybavila slova přítele, příběh, který jsem nedávno slyšel/a,
nebo nějaký jiný zážitek.
Pokud ano, vrhá tato vzpomínka nové světlo na to, co se mi úryvek z Písma snaží říct?

Závěr modlitby

Děkuji Bohu za dar jeho lásky
a půjdu dál s radostí a nadějí
a ve službě Božímu lidu.

Amen