Boží přítomnost

„Ukážeš mi cestu k životu, u tebe je hojná radost, po tvé pravici je věčná slast“ (Žalm 16,11). Pane, pomoz mi dnes žít ve tvé přítomnosti.

Vnitřní svoboda

Pane, příliš často si myslím, že já jsem to, kdo řídí svůj život.
Pomoz mi vidět, že jsem vůči mnohému bezmocný/á.
Prosím o milost, abych Ti dokázal odevzdat svůj život
a zažít radost z této svobody.

Vědomí prožitých chvil

Pane, ty jsi přítomen ve všech věcech
a když si udělám čas, abych si prostě sedl/a a byl/a s Tebou,
moje mysl odpočívá
a cítím Tvůj pokoj.

Boží slovo

Ježíš a jeho učedníci se přeplavili na druhý břeh moře do gerazenského kraje. Sotva vystoupili z lodi, hned proti němu běžel z hrobních slují člověk posedlý nečistým duchem. Bydlel v hrobových jeskyních a už ani řetězy ho nikdo nemohl svázat. Často ho totiž spoutali okovy na nohou a řetězy na rukou, ale on řetězy na sobě roztrhal a okovy rozlámal – nikdo neměl sílu ho zkrotit. Po celé dny a noci (se potuloval) po těch jeskyních a po horách, křičel a tloukl se kameny. Když zdálky spatřil Ježíše, přiběhl, padl před ním na zem a hrozně vykřikl: „Co je ti po mně, Ježíši, synu Boha nejvyššího? Zapřísahám tě při Bohu, netrap mě!“ Ježíš mu totiž řekl: „Nečistý duchu, vyjdi z toho člověka!“ Také se ho zeptal: „Jak se jmenuješ?“ Odpověděl: „Moje jméno je Pluk, protože je nás mnoho.“ A velmi ho prosil, aby je neposílal pryč z té krajiny. Na stráni se tam páslo velké stádo vepřů. (Ti zlí duchové) ho prosili: „Pošli nás do těch vepřů. Nech nás do nich vejít.“ Ježíš jim to dovolil. Nečistí duchové vyšli a vstoupili do vepřů. A to stádo se hnalo po příkrém srázu do moře – bylo jich na dva tisíce – a v moři se utopilo. Pasáci vepřů utekli a oznámili to v městě i po dvorcích. Lidé se šli podívat, co se stalo. Když přišli k Ježíšovi a viděli toho posedlého zlými duchy, který jich míval v sobě celý pluk, jak tam sedí oblečený a při zdravé mysli, padla na ně bázeň. Ti, kdo viděli, jak se to stalo s tím posedlým a s vepři, jim to vypravovali. Tu začali Ježíše prosit, aby z jejich kraje odešel. Když nastupoval na loď, prosil ho ten bývalý posedlý, aby u něho směl zůstat. On mu to však nedovolil, ale řekl mu: „Jdi domů ke své rodině a vypravuj jim, jak veliké dobrodiní ti Pán prokázal a jak se nad tebou smiloval.“ Odešel tedy a začal v Desetiměstí rozhlašovat, jak veliké dobrodiní mu Ježíš prokázal. A všichni se tomu divili.

Inspirace

Je zde velký kontrast mezi démonem, který vyje mezi hroby a drtí se kameny, a démonem, který je oblečený a tiše sedí po Ježíšově boku. Ježíšova přítomnost přináší uzdravení i do té nejtrýznivější situace, v níž se můžeme ocitnout. S tímto obrazem démona sedícího u Ježíše před sebou nyní promluvme k Pánu.

Obyvatelé oblasti požádali Ježíše, aby odešel. Někteří lidé mohou považovat náklady na učednictví za příliš vysoké a rozhodnou se odejít a žít jiným způsobem. Jak napsal G. K. Chesterton: "Křesťanství neselhalo. Bylo shledáno obtížným a nebylo vyzkoušeno. Jsme ochotni zaplatit tuto cenu?

Rozmluva s Ježíšem

Začínám s Ježíšem mluvit o úryvku Písma, který jsem právě četl/a.
Která jeho část mě zaujala?
Možná se mi při tom vybavila slova přítele, příběh, který jsem nedávno slyšel/a,
nebo nějaký jiný zážitek.
Pokud ano, vrhá tato vzpomínka nové světlo na to, co se mi úryvek z Písma snaží říct?

Závěr modlitby

Děkuji Bohu za dar jeho lásky
a půjdu dál s radostí a nadějí
a ve službě Božímu lidu.

Amen