Boží přítomnost

Bůh je se mnou, ale co víc, Bůh je ve mně.
Na chvíli se zastavím u Boží životodárné přítomnosti
v mém těle, v mé mysli a v mém srdci,
když tu právě takto sedím.

Vnitřní svoboda

Nebeský Otče, dej, ať si uvědomím, jaké břemeno dnes nesu, a dej mi milost, abych ho položil/a k patě tvého kříže, a tak mohl/a svobodně vstoupit do tohoto času modlitby.

Vědomí prožitých chvil

Drahý Pane, kéž se Ti díky času strávenému s Tebou více podobám, aby ve mně druzí viděli Krista a poznali Tvou lásku.

Boží slovo

(Když Ježíš sestoupil s hory a) přišel k učedníkům, uviděl kolem nich velký zástup a učitele Zákona, jak se s nimi přou. Jakmile ho všichni ti lidé spatřili, (zachvěli se) posvátnou bázní, seběhli se kolem něho a pozdravovali ho. Zeptal se jich: „Proč se s nimi přete?“ Jeden z těch lidí mu odpověděl: „Mistře, přivedl jsem k tobě svého syna. Má v sobě ducha němoty. Když ho popadne, srazí ho k zemi a on má pěnu na ústech, skřípe zuby a strne. Prosil jsem tvé učedníky, aby ho vyhnali, ale nedovedli to.“ On jim na to řekl: „Pokolení nevěřící! Jak dlouho ještě mám být u vás? Jak dlouho vás mám ještě snášet? Přiveďte ho ke mně!“ Přivedli ho k němu. Jakmile duch spatřil (Ježíše), hned zkroutil chlapce křečí. Padl na zem a svíjel se s pěnou na ústech. Ježíš se zeptal jeho otce: „Jak dlouho to má?“ Odpověděl: „Odmalička; a často ho i do ohně hodil nebo do vody, aby ho zničil. Ale můžeš-li něco, měj s námi slitování a pomoz nám!“ Ježíš mu odpověděl: „Můžeš-li!? Všechno je možné tomu, kdo věří!“ Otec toho chlapce hned zvolal: „Věřím! Pomoz mé slabé víře!“ Když Ježíš viděl, že se lid sbíhá, pohrozil nečistému duchu: „Duchu němý a hluchý, já ti nařizuji: Vyjdi z něho a nikdy už do něho nevcházej!“ (Duch) vykřikl, silně jím zalomcoval a vyšel. (Chlapec) zůstal jako mrtvý, takže mnozí mysleli, že umřel. Ale Ježíš ho vzal za ruku, zvedl ho a on vstal. Když (Ježíš) vešel do domu a jeho učedníci s ním byli sami, zeptali se ho: „Proč jsme ho nemohli vyhnat my?“ Odpověděl jim: „ Takový ďábel nemůže být vyhnán ničím jiným než modlitbou.“

Inspirace

How often we can say to ourselves, if only my faith were stronger, and we make the prayer of this distraught parent our own: ‘Lord, I believe. Help Thou my unbelief.’ Just as our muscles grow stronger by using them so our faith will grow through frequent use. Recalling and being more aware of the times our God has helped us in difficulties will also help. In John 5 we are reminded that God the Father and the Son and the Holy Spirit are at work continuously in our lives.

It has been said that more things are done by prayer than this world dreams of. Let us trust more in the power of prayer, which is made to the Person who loves us most and is always attending to us.

Rozmluva s Ježíšem

Pane, vím, že když se k Tobě obracím, není třeba slov.
Vidíš mi do srdce.
Ty znáš mé touhy a znáš mé potřeby.
Svěřuji se do Tvých rukou.

Závěr modlitby

Děkuji Bohu za chvíle, které jsme spolu v modlitbě strávili, a za všechny postřehy a prožitky, kterými jsem byl/a při modlitbě nad tímto textem obdarován/a.

Amen