Boží přítomnost

„Svět vyzařuje Boží velikost“ (Gerard Manley Hopkins)
Na chvíli spočinu a uvědomím si Boží přítomnosti kolem sebe,
ve všech částech mého těla,
a hluboko v mé bytosti.

Vnitřní svoboda

Bůh není mimo mou svobodu.
Naopak, Duch vdechuje život do mých nejintimnějších tužeb,
jemně mě postrkuje ke všemu dobrému.
Prosím o milost, abych se nechal/a obejmout Božím Duchem.

Vědomí prožitých chvil

Jak se říká, všechno má svůj čas a místo.
Pane, dej, ať vždy toužím
trávit čas ve Tvé přítomnosti
a slyšet Tvé volání.

Boží slovo

Židé se mezi sebou přeli a říkali: „Jak nám tento člověk může dát jíst svoje tělo?“ Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím vám: Když nebudete jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den. Vždyť mé tělo je skutečný pokrm a má krev je skutečný nápoj. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm. Jako mne poslal živý Otec a já žiji z Otce, tak i ten, kdo jí mne, bude žít ze mne. To je ten chléb, který sestoupil z nebe; ne takový, jaký jedli otcové, a umřeli. Kdo jí tento chléb, bude žít navěky.“ Tak mluvil, když učil v synagoze v Kafarnau.

Inspirace

Když bylo Židům řečeno, že mají-li mít život na onom světě, musejí jíst maso tohoto člověka, muselo to pro mnohé z nich být příliš. Ježíš jim říká, že je vzkřísí v poslední den. To však může udělat pouze Bůh, takže v jejich očích je rouhačem. Pouze víra v to, kdo je Ježíš, nám může umožnit přijmout jeho tělo a krev v eucharistii.

Naše duše potřebují být živeny skutečným pokrmem a nápojem Kristova těla a krve, mají-li v nás mít jeho život. Náš Bůh se nám vždy touží darovat.

Rozmluva s Ježíšem

Připomenu si, že jsem stále v Boží přítomnosti.
Představuji si, že vedle mě stojí nebo sedí sám Ježíš,
a řeknu mu, co mám na mysli a co mám na srdci.
Mluvím s ním při tom jako přítel s přítelem.

Závěr modlitby

Sláva Otci i Synu i Duchu svatému,
jako byla na počátku,
nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.

Amen