Každý okamžik je plný slavné Boží přítomnosti. Když se stále více odevzdávám důvěrnému společenství s Tím, který mě stvořil, zjišťuji, že na starosti prostě nemám čas.
Vnitřní svoboda
Pane, stejně jako svatý Ignác ti nabízím svou paměť, svůj rozum a celou svou vůli. Jediné, o co žádám na oplátku, je Tvá láska a milost – to mi stačí.
Vědomí prožitých chvil
Život je plný úkolů a starostí, Pane. Mé nejlepší úmysly často zůstávají nedokončené, ale vím, že jsi se mnou ve všem, co říkám a dělám, a v každém, s kým se denně setkávám.
Boží slovo
Jan 10:22-30
V Jeruzalémě se konala slavnost posvěcení chrámu. Bylo to v zimě. Ježíš chodil v chrámě v Šalomounově podloubí. Židé se kolem něho shlukli a řekli mu: „Jak dlouho nás chceš držet v napětí? Jsi-li ty Mesiáš, řekni nám to otevřeně!“ Ježíš jim odpověděl: „Řekl jsem vám to, a nevěříte. Skutky, které konám ve jménu svého Otce, vydávají o mně svědectví. Ale vy nevěříte, protože nepatříte k mým ovcím. Moje ovce slyší můj hlas; já je znám a ony jdou za mnou. Já jim dávám věčný život. Nezahynou navěky a nikdo mi je nevyrve z rukou. Můj Otec, který mi je dal, je větší než všichni a z Otcových rukou je nemůže vyrvat nikdo. Já a Otec jedno jsme.“
Inspirace
Když se Židé ptají Ježíše na jeho činy a učení, je zřejmé, že je to v kontextu jejich vlastních představ o Mesiáši. Žádají ho, aby jim jasně řekl, zda je Mesiáš. Když jim však řekne, že on a Otec jsou jedno, a podpoří to svými zázraky, odmítají mu uvěřit. Co naše víra v jeho slova? Hlavou můžeme uznat, že je Bůh, ale musí to ještě urazit dlouhou cestu do našich srdcí, neboť ze srdce žijeme.
Rozmluva s Ježíšem
Jaké pocity se ve mně vzbuzují, když se modlím a přemýšlím o Božím slově? Představuji si, že Ježíš sedí nebo stojí blízko mě, a otevírám mu své srdce.
Závěr modlitby
Děkuji Bohu za chvíle, které jsme spolu v modlitbě strávili, a za všechny postřehy a prožitky, kterými jsem byl/a při modlitbě nad tímto textem obdarován/a.