Boží přítomnost

Drahý Pane, když k Tobě dnes přicházím,
naplň mé srdce a celou mou bytost
zázrakem Tvé přítomnosti.

Vnitřní svoboda

Pane, pomoz mi, prosím, poznat,
že plnění Tvé vůle je radost,
protože Tvá vůle je zároveň mou nejhlubší touhou
a Ty vždy chceš to, co je pro mě nejlepší.

Vědomí prožitých chvil

Existuji v síti vztahů – vazeb na přírodu, lidi, Boha.
Sleduji tyto vazby a děkuji za život, který jimi proudí.
Některé vazby jsou pokřivené nebo přerušené: mohu cítit lítost, hněv, zklamání.
Modlím se za dar přijetí a odpuštění.

Boží slovo

Herodes totiž dal Jana zatknout, spoutat a zavřít do vězení kvůli Herodiadě, manželce svého bratra Filipa, protože si ji vzal za ženu. Jan říkal Herodovi: „Není dovoleno, abys měl za ženu manželku svého bratra!“ Herodias proto na něj zanevřela a nejraději by ho připravila o život, ale nemohla. Herodes totiž měl před Janem strach. Znal ho jako spravedlivého a svatého člověka a chránil ho. Když ho slyšel, byl celý nesvůj, přesto však si ho rád poslechl.

Naskytla se vhodná chvíle, když Herodes na své narozeniny vystrojil hostinu svým hodnostářům, důstojníkům a významným lidem z Galileje. Vstoupila tam i dcera té Herodiady a tančila. Herodovi i hostům se tak zalíbila, že král řekl dívce: „Požádej mě, oč chceš, a dám ti to!“ A pod přísahou jí mnoho slíbil: „O cokoli požádáš, dám ti to, i kdyby to byla polovina mého království!“

Ona vyšla ven a zeptala se matky: „Co bych si měla žádat?“ Ta odpověděla: „Hlavu Jana Křtitele.“ Hned se tedy rychle vrátila ke králi a žádala si: „Chci, abys mi dal ihned na míse hlavu Jana Křtitele.“ Král se zarmoutil, ale pro přísahu a kvůli hostům ji nechtěl odmítnout. Hned tedy poslal král kata s rozkazem, aby přinesl jeho hlavu. Ten odešel a sťal ho ve vězení, přinesl jeho hlavu na míse a dal ji dívce a dívka ji dala své matce.

Když o tom uslyšeli Janovi učedníci, přišli, vzali jeho tělo a pochovali ho do hrobu.

Inspirace

Ačkoli byl Herodes hluboce zarmoucen tím, co se po něm žádalo, usoudil, že je lepší potěšit své hosty než jednat podle svého svědomí. Jak často omlouváme své špatné jednání a ignorujeme to, o čem v hloubi duše víme, že bychom měli udělat?

Jak často dovolíme, aby se naše morální jednání řídilo dobrým míněním druhých o nás? Zpytujme své svědomí nad svými hříšnými činy a prosme o odpuštění a odvahu dělat to, o čem víme, že je správné.

Rozmluva s Ježíšem

Někdy přemýšlím, co bych řekl/a, kdybych se s Tebou setkal/a osobně, Pane.
Myslím, že bych mohl/a říct: „Děkuji ti, Pane, za to, že jsi vždycky byl a jsi se mnou.“
S jistotou vím, že byly chvíle, kdy jsi mě nesl, Pane,
kdy jsem se díky Tvé síle dostal/a z temných období svého života.

Závěr modlitby

Děkuji Bohu za chvíle, které jsme spolu v modlitbě strávili, a za všechny postřehy a prožitky, kterými jsem byl/a při modlitbě nad tímto textem obdarován/a.

Amen