Boží přítomnost

Když tu sedím, je tlukot mého srdce,
příliv a odliv mého dechu a pohyby mé mysli
znamením toho, že mě Bůh stále tvoří.
Na chvíli se zastavím a uvědomím si
tuto úžasnou Boží přítomnosti ve mně.

Vnitřní svoboda

Snažím se zbavit obav a starostí,
které mě v tuto chvíli možná táhnou ke dnu.
Veškeré své obavy svěřuji do Božích rukou
– alespoň na těchto několik minut modlitby.

Vědomí prožitých chvil

Bože, ve tvé láskyplné přítomnosti si převíjím film uplynulého dne.
Začínám od této chvíle a ohlížím se zpět, okamžik po okamžiku.
Sbírám všechno dobro a světlo a děkuji za ně.
Všímám si stínů, a toho, co mi říkají,
hledám tvé uzdravení, vhled a odpuštění.

Boží slovo

Jeden farizeus pozval Ježíše k jídlu. Vešel tedy do domu toho farizea a zaujal místo u stolu. V tom městě žila jistá žena, byla to hříšnice. Když se dověděla, že je u stolu v domě toho farizea, přinesla alabastrovou (nádobu drahocenného) oleje, přistoupila zezadu k jeho nohám a rozplakala se; slzami mu začala smáčet nohy a vlastními vlasy je utírat. Líbala je a mazala (drahocenným) olejem. Když to viděl farizeus, který ho pozval, pomyslil si: „Kdyby to byl prorok, poznal by, kdo a jaká je to žena, která se ho dotýká – že je to hříšnice!“ Ježíš mu na to řekl: „Šimone, rád bych ti něco pověděl.“ On na to: „Jen mluv, Mistře!“ „Jeden věřitel měl dva dlužníky. První mu byl dlužen pět set denárů, druhý padesát. Když neměli čím dluh splatit, oběma odpustil. Kdo z nich ho tedy bude mít více rád?“ Šimon mu odpověděl: „Mám za to, že ten, komu odpustil více.“ Řekl mu: „Správně jsi usoudil.“ Obrátil se k ženě a řekl Šimonovi: „Vidíš tuto ženu? Vešel jsem do tvého domu. Vodu na umytí nohou jsi mi nedal, ona však mi nohy skropila slzami a utřela svými vlasy. Nepolíbils mě (na pozdrav), ona však od té chvíle, co jsem vešel, mi nepřestávala líbat nohy. Nepomazals mi olejem hlavu, ona však mi (drahocenným) olejem pomazala nohy. Proto ti říkám: Muselo jí být odpuštěno mnoho hříchů, když mně nyní prokazuje tolik lásky. Komu se odpouští málo, málo miluje.“ Jí pak řekl: „Jsou ti odpuštěny hříchy.“ Ostatní hosté si začali sami u sebe říkat: „Kdo je to, že i hříchy odpouští?“ On však řekl ženě: „Tvá víra tě spasila. Jdi v pokoji!“

Inspirace

Tato hříšná žena věděla o milosrdném Ježíši, protože ho už slyšela mluvit. Jelikož si je vědoma jeho odpuštění, je nyní plná lásky a vděčnosti. Všichni jsme zhřešili a bylo nám odpuštěno. Jak často vyjadřujeme svou lásku a vděčnost za toto odpuštění?

Tak rychle zapomínáme, jak mnoho od Boha stále dostáváme. Děkujme za všechno a zvláště za všechny milosti, které nám Ježíš získal svým životem, smrtí a vzkříšením.

Rozmluva s Ježíšem

Jak se mě Boží slovo dotklo?
Nijak?
Nebo mi přineslo útěchu a povzbudilo mě ke změně mého smýšlení a jednání?
Představím si Ježíše, jak stojí nebo sedí vedle mě a
obrátím se k Němu a projevím před Ním své pocity.

Závěr modlitby

Děkuji Bohu za dar jeho lásky
a půjdu dál s radostí a nadějí
a ve službě Božímu lidu.

Amen