Boží přítomnost

Ježíš čeká, tichý a neviditelný, aby vstoupil do mého srdce.
Odpovídám na Jeho volání.
Přichází se svou nekonečnou mocí a láskou.
Kéž jsem v Jeho přítomnosti naplněn/a radostí.

Vnitřní svoboda

Nebeský Otče, dej, ať si uvědomím, jaké břemeno dnes nesu, a dej mi milost, abych ho položil/a k patě tvého kříže, a tak mohl/a svobodně vstoupit do tohoto času modlitby.

Vědomí prožitých chvil

Uvědomuji si tvou přítomnost, Pane,
a dívám se na svou nedávnou minulost.
Budu k sobě upřímný/á ohledně svého chování
a jednání,
protože vím, že miluješ pravdu
a přijímáš mě, jaký/á jsem.

Boží slovo

Jednou v sobotu procházel (Ježíš) obilím. Jeho učedníci začali cestou trhat klasy. Farizeové mu řekli: „Hle, proč dělají, co se v sobotu nesmí?“ Odpověděl jim: „Nikdy jste nečetli, co udělal David, když byl v nouzi a měl hlad on i jeho družina? Jak vešel do Božího domu – bylo to za velekněze Abiatara – a jedl posvátné chleby, které smějí jíst jenom kněží, a dal i své družině?“ A řekl jim: „Sobota je pro člověka, a ne člověk pro sobotu. Proto je Syn člověka pánem i nad sobotou!“

Inspirace

Měl jsi, Pane, krásnou schopnost brát si praktické příklady z událostí, které se odehrávaly kolem tebe, a používat je jako poučení pro své posluchače. Uměl jsi také nahlédnout do srdcí svých posluchačů a zjistit, co je motivuje k jejich jednání. Bůh se dívá na srdce - na naše srdce. Mohl vidět, že ti, kdo následovali Ježíše, potřebovali využít to, co leželo kolem nich, aby nasytili tělo i duši. Zájmy farizeů ležely jinde.

Rozmluva s Ježíšem

Tiše sedím se svým Bohem, který zná každou mou myšlenku, každou mou potřebu a každé mé přání, a dovolím mu, aby mi v této chvíli dával sebe. Přijímámám od něj výživu, kterou potřebuji na cestu.

Závěr modlitby

Děkuji Bohu za chvíle, které jsme spolu v modlitbě strávili, a za všechny postřehy a prožitky, kterými jsem byl/a při modlitbě nad tímto textem obdarován/a.

Amen