Boží přítomnost

Kéž se mé srdce raduje z Tvé lásky, Pane.
Dovol mi žít každý den novým způsobem.

Vnitřní svoboda

Pane, odevzdávám Ti své starosti, hněv a obavy,
kterých se někdy tak pevně držím.
Dovol mi otevřít ruce a srdce, abych mohl/a svobodně přijímat
všechny dary, které v tuto chvíli potřebuji.

Vědomí prožitých chvil

Pane, pomoz mi, abych si vždy
uvědomoval/a, co je v životě opravdu důležité,
staral/a se o lidi kolem sebe
a hledala Tvou přítomnost v každém, koho potkám.

Boží slovo

Mnoho z těch židů, kteří přišli k Marii a uviděli, co (Ježíš) vykonal, v něj uvěřilo. Někteří z nich však odešli k farizeům a pověděli jim, co Ježíš vykonal. Velekněží a farizeové svolali proto veleradu a radili se: „Co máme dělat? Vždyť ten člověk koná mnoho znamení! Necháme-li ho tak, všichni v něho uvěří, a pak přijdou Římané a vezmou nám (svaté) místo i národ.“ Jeden z nich, Kaifáš, který byl v tom roce veleknězem, jim řekl: „Vy vůbec nic nevíte ani nemyslíte na to, že je pro vás lépe, když jeden člověk umře za lid, než aby zahynul celý národ.“ To neřekl ze sebe, ale jako velekněz toho roku prorokoval, že Ježíš musí umřít za národ – a nejen za národ, ale i proto, aby rozptýlené Boží děti shromáždil vjedno. Od toho dne se rozhodli, že ho zabijí. Proto Ježíš už mezi židy veřejně nevystupoval, ale odešel odtamtud do kraje blízko pouště, do města zvaného Efraim, a tam pobýval s učedníky. Byly blízko židovské velikonoce a mnozí z toho kraje putovali před svátky vzhůru do Jeruzaléma, aby se posvětili. Hledali Ježíše, a jak stáli v chrámovém nádvoří, říkali si mezi sebou: „Co myslíte? Nepřijde na svátky?“ Velekněží a farizeové vydali nařízení, že kdo se doví, kde on je, má to oznámit, aby se ho mohli zmocnit.

Inspirace

Kaifáš, velekněz, byl mezi Židy náboženskou i politickou autoritou. Viděl, jak se věci vyvíjejí, a věděl, že se na jeho národ v blízké budoucnosti pravděpodobně snesou potíže. Byl to povahou pragmatik a zajímalo ho, jaké potíže by Ježíš mohl způsobit, kdyby mu byla ponechána volná ruka. Status quo byl zpochybněn a bylo třeba něco udělat, a tak Kaifáš prohlásil, že "je lepší, aby za lid zemřel jeden člověk", než aby celý národ postihlo neštěstí. Ježíšovi však záleželo na každém jednotlivci, protože každého z nás Bůh nazval jménem. Chce, abychom také volali jeho jméno, a napomáhali tak, aby se Boží království stalo v našem světě skutečností.

Rozmluva s Ježíšem

Vyslechnutí Božího slova mě znovu uklidňuje. Co bych si z něho chtěl/a vzít s sebou do dnešního dne? Co si chci z dnešního čtení nebo modlitby zapamatovat ?

Závěr modlitby

Děkuji Bohu za chvíle, které jsme spolu v modlitbě strávili, a za všechny postřehy a prožitky, kterými jsem byl/a při modlitbě nad tímto textem obdarován/a.

Amen