Jan 8:51-59

Ježíš řekl židům: „Amen, amen, pravím vám: Kdo zachovává mé slovo, neuvidí smrt navěky!“ Židé mu řekli: „Teď už jsme si jisti, že jsi posedlý zlým duchem. Umřel Abrahám, stejně i proroci – a ty tvrdíš: `Kdo zachovává mé slovo, nezakusí smrt navěky!’Jsi ty snad větší než náš otec Abrahám? On umřel, stejně i proroci umřeli. Co ze sebe děláš?“ Ježíš odpověděl: „Kdybych oslavoval sám sebe, moje slova by nic neznamenala. Je to můj Otec, který mě oslavuje, o kterém vy říkáte: `Je to náš Bůh!‘ Vy jste ho nepoznali, já však ho znám; a kdybych řekl, že ho neznám, byl bych lhář stejně jako vy. Ale znám ho a zachovávám jeho slovo. Váš otec Abrahám zajásal, že uvidí můj den. Uviděl ho a zaradoval se.“ Židé mu namítli: „Není ti ještě ani padesát let – a viděl jsi Abraháma!“ Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám: Dříve než byl Abrahám, já jsem.“ Tu popadli kameny, aby po něm hodili. Ježíš se však skryl a vyšel z chrámu.


Reflexe on Jan 8:51-59

Inspirace - 2026-03-26 Denní modlitba

Zdá se, že Ježíšova slova byla pro Židy silnou výzvou zasahující až do samého jejich nitra, protože tehdejší kultura vyžadovala, aby člověk hledal slávu jen pro sebe. To zjevně nebyl Ježíšův způsob jednání. Snažil se veškeré světlo, které bylo obráceno jeho směrem, přesměrovat na svého Otce. Věděl, že pokud se bude věrně držet učení, které byl poslán předat, Bůh se ve svém vlastním čase postará o to, aby bylo poslání úspěšně dokončeno.