Lukáš 10:1-19

Potom Pán ustanovil ještě jiných dvaasedmdesát (učedníků), poslal je před sebou po dvou do všech měst a míst, kam chtěl sám přijít,

a řekl jim: „Žeň je sice hojná, ale dělníků málo. Proste proto Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň.

Jděte! Posílám vás jako ovce mezi vlky.

Nenoste měšec, ani mošnu, ani opánky. S nikým se cestou nepozdravujte.

Když někde vejdete do domu, napřed řekněte: ‚Pokoj tomuto domu!‘

Bude-li tam člověk hodný pokoje, spočine na něm váš pokoj, jinak se vrátí k vám.

V tom domě zůstaňte a jezte a pijte, co vám dají, protože dělník má právo na svou mzdu. Nepřecházejte z domu do domu!

Když přijdete do některého města a přijmou vás tam, jezte, co vám předloží,

uzdravujte tamější nemocné a říkejte jim: ‚Přiblížilo se k vám Boží království!‘

Když přijdete do některého města a nepřijmou vás, vyjděte do jeho ulic a řekněte:

‚I ten prach, který se nám ve vašem městě přichytil na nohou, vám tu střásáme. To si však pamatujte: Přiblížilo se Boží království!‘

Říkám vám: Sodomě bude v onen den lehčeji než takovému městu.

Běda tobě, Chorazine, běda tobě, Betsaido! Kdyby se staly v Tyru a Sidónu takové zázraky jako u vás, už dávno by se obrátili k pokání v žínici a v popelu.

Ale Tyru a Sidónu se povede na soudu lehčeji než vám.

A ty, Kafarnaum, budeš snad vyvýšeno až do nebe? Až do pekla klesneš!

Kdo poslouchá vás, poslouchá mne, kdo pohrdá vámi, pohrdá mnou; kdo však pohrdá mnou, pohrdá tím, který mě poslal.“

Dvaasedmdesát (učedníků) se vrátilo a s radostí řekli: „Pane, dokonce i zlí duchové se nám podrobují ve tvém jménu!“

Odpověděl jim: „Viděl jsem satana padnout jako blesk z nebe.

Dal jsem vám moc šlapat na hady, štíry a (přemáhat) všechnu nepřítelovu sílu a vůbec nic vám nebude moci uškodit.


Reflexe on Lukáš 10:1-19

Inspirace - 2026-02-14 Denní modlitba

Pane, ty jsi posílal a i dnes posíláš své následovníky na misii. Tvá slova zde mají váhu přesahující staletí. Posílal jsi je ve dvojicích, ne jako jednotlivce. Řekl jsi jim, aby cestovali nalehko a byli zranitelní, aby přinášeli pokoj, ale aby se nezdržovali zbytečnými rozhovory. Když se dívám na svůj vlastní život, dělám to, co mi říkáš?