Luke 11:15-26

15 ale někteří z nich řekli: „Vyhání zlé duchy s (pomocí) Belzebuba, vládce zlých duchů!“ 16Jiní ho pokoušeli a žádali od něho znamení z nebe. 17 On však znal jejich myšlenky, a proto jim řekl: „Každé království proti sobě rozdvojené zpustne a dům na dům padne. 18 Je-li tedy i satan v sobě rozdvojen, jak obstojí jeho království? Říkáte totiž, že vyháním zlé duchy s (pomocí) Belzebuba. 19 Jestliže já vyháním zlé duchy s (pomocí) Belzebuba, s čí (pomocí) je vyhánějí vaši synové? Proto oni budou vašimi soudci. 20 Jestliže však vyháním zlé duchy prstem Božím, pak už k vám přišlo Boží království. 21 Dokud ozbrojený silák hlídá svůj dvůr, jeho majetek je v bezpečí. 22 Přepadne-li ho však někdo silnější a přemůže ho, vezme mu jeho zbraně, na které spoléhal, a jeho kořist rozdá. 23 Kdo není se mnou, je proti mně, a kdo neshromažďuje se mnou, rozptyluje!

24 Když nečistý duch vyjde z člověka, potuluje se po pustinách a hledá odpočinutí. Když nenajde, řekne si: ‚Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel.‘ 25 Přijde a nalezne ho vyčištěný a vyzdobený. 26 Tu jde, přibere si sedm jiných duchů, horších, než je sám, a vejdou a usadí se tam. Konce toho člověka jsou horší než začátky.“

Několik myšlenek k tomuto verši Písma

Reflection
How could anyone say that Jesus was casting out demons through the power of the prince of demons? The hardness of heart, so evident all around us, and within us, remains a great mystery: how can we resist the truth, goodness, justice, finding empty excuses to justify our hardness of heart? How can so much human suffering, so much ecological degradation leave us unmoved? I ask the Lord for an open heart, and for light to see the hardness in me.

Reflection
Jesus gives us a clear warning: an empty heart is there for the taking. You cannot live a meaningful life if you never choose, never opt for what you believe in.