Marek 1:29-39

Ježíš vyšel ze synagogy a vstoupil s Jakubem a Janem do Šimonova a Ondřejova domu. Šimonova tchyně ležela v horečce. Hned mu o ní pověděli. Přistoupil, vzal ji za ruku a pozvedl ji. Tu jí horečka přestala a ona je obsluhovala. Když nastal večer a slunce zapadlo, přinášeli k němu všechny nemocné a posedlé. Celé město se shromáždilo u dveří. I uzdravil mnoho nemocných s rozličnými chorobami a vyhnal mnoho zlých duchů. Nedovoloval však zlým duchům mluvit, protože věděli, kdo je. Brzo ráno, ještě za tmy, vstal a vyšel ven, zašel si na opuštěné místo a tam se modlil. Šimon se svými druhy se pustili za ním. Našli ho a řekli mu: „Všichni tě hledají!“ Odpověděl jim: „Pojďme jinam, do blízkých městeček, abych i tam kázal, protože kvůli tomu jsem přišel.“ A procházel celou Galilejí, kázal v jejich synagogách a vyháněl zlé duchy.


Reflexe on Marek 1:29-39

Inspirace - 2026-01-14 Denní modlitba

Ježíš učil s autoritou a mocí, která vycházela z jeho osoby. Vidíme na něm, co znamená být plně člověkem: soucitným, nebojácným, milujícím, s vášní pro spravedlnost a vědomím toho, co se skrývá v lidském srdci. Právě tím, že ho budeme pozorovat a přemýšlet o jeho slovech a chování, se i my naučíme, co to znamená být člověkem.