Marek 13:24-32
Ježíš řekl svým učedníkům: „V těch dnech, po velkém soužení, se zatmí slunce a měsíc přestane svítit, hvězdy budou padat z nebe a hvězdný svět se zachvěje. A tehdy (lidé) uvidí Syna člověka přicházet v oblacích s velikou mocí a slávou. Potom pošle anděly a shromáždí své vyvolené ze čtyř světových stran, od konce země až po konec nebe. Poučte se z přirovnání o fíkovníku! Když se už jeho větve nalévají mízou a nasazují listy, poznáváte z toho, že léto je blízko. Stejně tak, až uvidíte, že se to děje, poznáte, že je blízko, přede dveřmi. Amen, pravím vám: Toto pokolení nepomine, dokud se to všechno nestane. Nebe a země pominou, ale má slova nepominou. O tom dni a o té hodině však neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn, jenom Otec.“
“Copyright © 2021 National Council of Churches of Christ in the United States of America. Used by permission. All rights reserved worldwide.”
Reflexe on Marek 13:24-32
Inspirace - 2024-11-17 Denní modlitba
Blíží se konec církevního roku a my si připomínáme konec časů, kdy Syn člověka přijde na oblacích s velkou mocí a slávou. Pane, pomoz nám ocenit hlubší poselství naděje, kterou slibuješ, když nás shromažďuješ pro věčný život.
V pomíjivém světě se učíme všímat si znamení času a ročních období a poznávat, kdy se blíží léto. Nemáme se zabývat tím, kdy a jak by mohl Ježíš přijít. Kéž máme víru, která nám umožní bezpečně spočinout uprostřed změn a konců s vědomím, že Pánova slova, která jsou životem, nepominou.