Matouš 18:1-5,10,12-14

Učedníci přišli k Ježíšovi s otázkou: „Kdo je vlastně v nebeském království největší?“ Tu zavolal dítě, postavil ho před ně a řekl: „Amen, pravím vám: Jestliže znovu nebudete jako děti, jistě nevejdete do nebeského království.

Kdo se tedy poníží jako toto dítě, ten je v nebeském království největší. A kdo přijme jedno takové dítě kvůli mně, mne přijímá. Varujte se, abyste nikým z těchto nepatrných nepohrdali. Říkám vám: Jejich andělé v nebi stále hledí na tvář mého nebeského Otce. Co myslíte? Když má někdo sto ovcí a jedna z nich se zatoulá, nenechá těch devětadevadesát na horách a nepůjde hledat tu zatoulanou? A když se mu podaří ji nalézt, amen, pravím vám: má z ní větší radost než z těch devětadevadesáti, které se nezatoulaly. Stejně tak nechce váš nebeský Otec, aby zahynul jediný z těchto nepatrných.“


Reflexe on Matouš 18:1-5,10,12-14

Inspirace - 2025-08-12 Denní modlitba

V Palestině v Ježíšově době byla úmrtnost dětí vysoká, takže si jich příliš nevážili.

Bůh miluje vše, co existuje, a chce, abychom všichni byli s ním v nebi. Ale protože máme svobodnou vůli, můžeme odmítnout jít s jeho plánem pro nás. V modlitbě Otče náš se modlíme, aby se stala jeho vůle.