Co chcete?

Otázku „Co chceš?“ klade Ježíš v evangeliích často. Z toho, jak lidé na tuto otázku odpovídají, vyplývá, jaké jsou jejich priority. Když Ježíš položil tuto otázku slepému muži, odpověděl: „Ať vidím“. Když Ježíš položil otázku učedníkům Jana Křtitele na začátku Janova evangelia, odpověděli: „Kde bydlíš?“. V obou případech mohl Ježíš reagovat na odpověď, kterou na svou otázku dostal. Když stejnou otázku položil matce dvou z apoštolů, Jakuba a Jana, Ježíš na odpověď, kterou dostal, odpovědět nemohl. Matka totiž chtěla, aby její synové měli v Ježíšově království postavení a pocty. Znamenalo to nepochopení podstaty království, které Ježíš přišel hlásat. Právě ve chvíli, kdy byl Ježíš zbaven veškerého postavení a poct, když visel na římském kříži, byl veřejně prohlášen za krále. Bylo to zamýšleno jako výsměch, ale ironicky to hlásalo pravdu. Ježíš zjevil Boží království lásky nejplněji právě ve chvíli největší hanby a ponížení. Jakub, Jan a ostatní učedníci potřebovali vědět, že se hlásí ke království, které nemá nic společného s královstvími tohoto světa. Ježíš se neměl nacházet mezi „vládci“ a „velmoži“, kteří „panují“ nad svými poddanými a „dávají pocítit svou moc“. Jeho autorita se neprojevovala tím, že si nechal sloužit, ale sebeobětováním a láskyplnou službou druhým. Totéž platí pro všechny, kdo se chtějí stát jeho učedníky. Ježíšovým úkolem i dnes zůstává přinášet na zem Boží království, nikoli budovat další pozemské království.

Martin Hogan, Slovo je svítilna na mé cestě