Hvězda, která nás vede

Často se modlíme: „Srdce Ježíšovo, učiň naše srdce podobnými svým. Modlíme se, abychom měli stejně velké srdce jako Ježíš v soucitu a péči o celé stvoření.
Herodesův bůh v příběhu o mudrcích je maličký, stvořený k Herodesovu obrazu a podobě. Jeho bůh je stejně malý jako jeho vliv, který nevydržel, a stejně malý jako drahokam v jeho koruně. Udělal si Boha tak maličkého, jako je dosah jeho srdce, které hledalo u druhých jen to, co může dostat, a ne to, co může dát. Jeho touha po moci je tak silná, že zabíjí i maličké děti, které by ho mohly ohrozit. Kousek z něj chtěl později v životě vidět a slyšet Ježíše, ale jen proto, aby ho odsoudil.
Bůh mudrců byl velký bůh! Dost velký na to, aby přivedl mudrce na dlouhou cestu do Betléma. Šli za hvězdou lásky, dobra, víry, odvahy, vytrvalosti a spravedlnosti, vedeni hvězdou, jejíž světlo, světlo Boží, nikdy neselhává. Jejich Bůh byl dost velký na to, aby ho poznali v malém dítěti. Hledali a našli to, co hledali, i když si možná nebyli jisti, co najdou.
Hvězda, která nás vede, je hvězdou lásky a otázek, radostí a strastí naší životní cesty. Žije v srdcích všech, které potkáváme. Stejně jako svatý František z Assisi nevidíme v davu lidí dav, ale lásku a Boží obraz znásobený ve všech. Jeho Bůh byl široký a stejně jako Ježíš i jeho péče o Boží svět směřovala ke každému člověku, kterého Bůh stvořil, ke každému stéblu trávy a ke všemu, co má život.

Převzato z Posla Nejsvětějšího Srdce, leden 2023