Pán přichází k těm, kdo ho v modlitbě hledají

Je pozoruhodné, že vdovy mají v evangeliích obvykle velmi pozitivní profil. V jednom z podobenství, které Ježíš vyprávěl, se vdova neustále obrací na zkorumpovaného soudce s žádostí o spravedlnost, na kterou má nárok, až ho nakonec přiměje, aby ji bral vážně. Ježíš toto podobenství vyprávěl jako povzbuzení, abychom se stále modlili a neztráceli odvahu. Při jiné příležitosti, když byl Ježíš v jeruzalémském chrámu, viděl, jak jedna vdova vložila do chrámové pokladnice dvě měděné mince, tedy vše, co měla k životu. Ježíš na ni upozorňuje své učedníky jako na vzor úplného sebeodevzdání Bohu. V jednom z evangelií najdeme vdovu jménem Anna, která nikdy neopustila chrám a dnem i nocí sloužila Bohu postem a modlitbou.

V Ježíšově době byly vdovy zranitelné. Pokud neměly děti, byly obzvlášť zranitelné. Možná právě jejich zranitelnost je vedla k tomu, že se svěřily Bohu. Pokud se neměly na koho spolehnout, mohly se spolehnout na Boha. Tím, že byli na světě poněkud osamoceni, byl v jejich životě prostor, který byl naplněn Bohem.

Anna byla v neustálém modlitebním spojení s Bohem. Bylo jen příznačné, že přišla zrovna ve chvíli, kdy Marie s Josefem přinesli své dítě do chrámu a Simeon jim oznamoval, kým se toto dítě stane. Později dospělý Ježíš řekne: „Proste a bude vám dáno; hledejte a naleznete“. Anna byla někdo, kdo hledal Pána v modlitbě, a jednoho dne našla toho, koho hledala. Když ho našla, podělila se o něj s ostatními. Mluvila o dítěti se všemi, kdo se těšili na vysvobození Jeruzaléma. Od této vdovy se můžeme mnohému naučit. Připomíná nám, že Pán přichází k těm, kdo ho v modlitbě hledají, a povzbuzuje nás, abychom se s ostatními dělili o Pána, který přišel k nám.

Martin Hogan, Slovo Boží je živé a činné