Tma a světlo

Bože, Pane, vědomí tvé lásky může tak snadno vyklouznout z mého srdce. Kdykoli dojde k nějakému neštěstí, začnu o tom pochybovat. Moje malá mysl začne vířit a já se ptám: „Jak jsi mi to mohl udělat?“ nebo „Jak jsi mohl dopustit, aby se to stalo?“. Temná stránka věci může rychle zastínit světlo. Říkám si – promiň – ‚Kam jsi sakra zmizel?‘ Moji démoni pak mají volný výběh. Dovol mi, abych místo toho pozorně sledoval/a tvůj způsob jednání. Na počátku, jak sám říkáš, ležela nad povrchem země tma, a pak jsi ze všech svých děl nejprve stvořil světlo. Proč jsi nechal temnotě její místo, proč jsi ji nevyhladil? Ale světlo i tma mají ve tvém plánu věcí své místo. To mi pomáhá! Díky tomu se méně divím temnotě, která je kolem, a soustředím se na to, že se vždy vrátí světlo. Neměl/a bych očekávat svět bez určité temnoty. Protože ty přicházíš na svět jako božské světlo, temnota je zatlačena zpět a nemůže světlo zastínit. Měl/a bych se soustředit na tebe jako na světlo, které drží temnotu na uzdě a vynalézavě se vypořádává s utrpením a zlem. U tebe jednou bude na všechny zářit věčné světlo, ale prozatím mi pomoz, abych žil/a ve světle a bojoval/a s temnotou jako ty. Koneckonců jsem nekonečně milován/a a ty mě potřebuješ, abych byl/a „světlem světa“. Kéž věřím, že trpělivá vytrvalost osvětluje to, co je zevnitř temné. Tak tomu bylo na Kalvárii a může tomu tak být i v mém životě.

Výňatek z knihy Jsem nekonečně milován od Briana Grogana SJ