Zdroj lásky

Únor má mnoho témat, počínaje svatou Brigitou a konče možností přestupného roku. Uprostřed toho všeho je svátek svatého Valentýna. V rané církvi bylo mnoho Valentýnů. První Valentýn, který je možná původním svatým Valentýnem, zemřel kolem roku 270 n. l. za to, že údajně oslavoval sňatky prvních křesťanů, což bylo zákonem zakázáno.

Když se oslavuje láska, někdy se ptáme, co se oslavuje. Je to pomíjivý, prchavý okamžik citové extáze? Nebo je to bolest ze ztráty? Nebo oslavujeme něco, co je věčné, radostné a co se nedá popsat slovy?

Výchozím bodem může být pojmenování zdroje lásky – můžeme si myslet, že my jsme zdrojem naší lásky. Nebo se můžeme ptát, zda láska pochází odjinud? Pokud láska pochází odjinud než od nás, pak na nás nezávisí. Láska odjinud může být mou silou a oporou v aktu milování a bytí milovaným. Může nám také napovědět, jak tuto lásku napravit. Naše křesťanská víra nám dává k dispozici příběh Ježíše z Nazareta, který nás učí, jak do našeho příběhu lásky vplést odpuštění, oběť, podporu, péči, vzpomínku a uzdravení.

„Milovaní, milujme se navzájem, neboť láska je od Boha, a kdo miluje, narodil se z Boha a zná Boha“ (1 Jan 4,7). Když tomu věříme, víme, že milování nezávisí na nás, ale na zdroji toho všeho.

Převzato z The Sacred Heart Messenger, Alan Hilliard, únor 2021