Jan 10:1-10
Ježíš řekl: „Amen, amen, pravím vám: Kdo nevchází do ovčince dveřmi, ale vniká tam jinudy, to je zloděj a lupič. Kdo však vchází dveřmi, je pastýř ovcí. Vrátný mu otevře a ovce slyší jeho hlas. Volá své ovce jménem a vyvádí je. Když všechny své ovce vyvede, jde před nimi a ovce ho následují, protože znají jeho hlas. Za cizím však nikdy nepůjdou, ale utečou od něho, protože hlas cizích neznají.“ Ježíš jim pověděl toto přirovnání, ale oni nepochopili, co jim tím chce říci. Ježíš proto řekl znovu: „Amen, amen, pravím vám: Já jsem dveře k ovcím. Všichni, kdo přišli přede mnou, jsou zloději a lupiči, ale ovce je neuposlechly. Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mne, bude zachráněn; bude moci vcházet i vycházet a najde pastvu. Zloděj přichází, jen aby kradl, zabíjel a působil zkázu. Já jsem přišel, aby měly život a aby ho měly v hojnosti.“
“Copyright © 2021 National Council of Churches of Christ in the United States of America. Used by permission. All rights reserved worldwide.”
Reflexe on Jan 10:1-10
Inspirace - 2026-04-26 Denní modlitba
Ježíš sám sebe popisuje jako bránu potřebnou k tomu, aby vpustil lidi do stavu nebo místa, kde chtějí být, nebo aby je odtamtud vyvedl. Svým způsobem nám, Pane, říkáš, že jsi pro nás brána, která nám otevírá cestu do Božího království a k tvému Otci. Slibuješ, že pokud s tebou budeme pravidelně komunikovat, nalezneme pravý život nejen v každodenním životě, ale i na konci času.