Jan 17:1-11
Ježíš pozvedl oči k nebi a modlil se: „Otče, přišla ta hodina. Oslav svého Syna, aby Syn oslavil tebe. Obdařils ho mocí nade všemi lidmi, aby dal věčný život všem, které jsi mu dal. Věčný život pak je to, že poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista. Já jsem tě oslavil na zemi: dokončil jsem dílo, které jsi mi svěřil, abych ho vykonal. Nyní oslav ty mne u sebe, Otče, slávou, kterou jsem měl u tebe, dříve než byl svět. Zjevil jsem tvé jméno lidem, které jsi mi dal ze světa. Byli tvoji a mně jsi je dal a zachovali tvoje slovo. Nyní poznali, že všechno, cos mi dal, je od tebe; vždyť slova, která jsi dal mně, dal jsem jim. Oni je přijali a skutečně poznali, že jsem vyšel od tebe, a uvěřili, že jsi mě poslal. Já prosím za ně. Neprosím za svět, ale za ty, které jsi mi dal, vždyť jsou tvoji; a všechno mé je tvé a všechno tvé je mé. V nich jsem oslaven. Už nejsem na světě, ale oni jsou na světě; a já jdu k tobě.“
“Copyright © 2021 National Council of Churches of Christ in the United States of America. Used by permission. All rights reserved worldwide.”
Reflexe on Jan 17:1-11
Inspirace - 2026-05-19 Denní modlitba
V tomto evangeliu máme velkou Ježíšovu modlitbu k Otci. Janovy texty působí poeticky a tajemně. Co tato slova znamenají? Někdy – podobně jako u poezie – může pouhé ztišení s textem přinést vlastní odměnu. Kdybyste si měli vystačit jen s jednou větou z dnešního dne, mohli byste se spokojit s „A to je život věčný, aby poznali tebe, jediného pravého Boha, a Ježíše Krista, kterého jsi poslal“. Přijměte ji – v tichosti.