Jan 6:51-58
Ježíš řekl zástupům: „Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe. Kdo bude jíst tento chléb, bude žít navěky. A chléb, který já dám, je mé tělo, obětované za život světa.“ Židé se mezi sebou přeli a říkali: „Jak nám tento člověk může dát jíst svoje tělo?“ Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím vám: Když nebudete jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den. Vždyť mé tělo je skutečný pokrm a má krev je skutečný nápoj. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm. Jako mne poslal živý Otec a já žiji z Otce, tak i ten, kdo jí mne, bude žít ze mne. To je ten chléb, který sestoupil z nebe; ne takový, jaký jedli naši otcové, a umřeli. Kdo jí tento chléb, bude žít navěky.“
“Copyright © 2021 National Council of Churches of Christ in the United States of America. Used by permission. All rights reserved worldwide.”
Reflexe on Jan 6:51-58
Inspirace - 2026-06-07 Denní modlitba
Lidé naslouchající Ježíšovi nerozuměli jeho slovům: „Já jsem živý chléb, který sestoupil z nebe. Když řekl: „Nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nemáte v sobě život“, Ježíš nemluvil doslova, ale metaforicky. Při metafoře se vlastnosti jedné věci, chleba a vína, obrazně přenášejí na jinou věc, na tělo a krev. V eucharistii přijímáme Kristovo Tělo a Krev jako pokrm pro duši a jako připomínku toho, že Ježíš prolil svou krev, abychom v něm mohli zůstávat a v jeho duchu žít a umírat na zemi a potom žít věčně v nebi.