Lukáš 10:1-9
Potom Pán ustanovil ještě jiných dvaasedmdesát (učedníků), poslal je před sebou po dvou do všech měst a míst, kam chtěl sám přijít, a řekl jim: „Žeň je sice hojná, ale dělníků málo. Proste proto Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň. Jděte! Posílám vás jako ovce mezi vlky. Nenoste měšec, ani mošnu, ani opánky. S nikým se cestou nepozdravujte. Když někde vejdete do domu, napřed řekněte: ‚Pokoj tomuto domu!‘ Bude-li tam člověk hodný pokoje, spočine na něm váš pokoj, jinak se vrátí k vám. V tom domě zůstaňte a jezte a pijte, co vám dají, protože dělník má právo na svou mzdu. Nepřecházejte z domu do domu! Když přijdete do některého města a přijmou vás tam, jezte, co vám předloží, uzdravujte tamější nemocné a říkejte jim: ‚Přiblížilo se k vám Boží království!‘
“Copyright © 2021 National Council of Churches of Christ in the United States of America. Used by permission. All rights reserved worldwide.”
Reflexe on Lukáš 10:1-9
Inspirace - 2026-06-13 Denní modlitba
V životě dnešních farností a farníků si neustále všímáme dobroty lidí, kteří se dobrovolně věnují druhým a nabízejí jim své služby. Papež František nám neustále říká, abychom se dívali a vycházeli směrem k okrajům, abychom jako první vnímali, co je třeba udělat, a abychom neotáleli s velkorysostí a velkým srdcem. Všichni mají dary a talenty, i když velmi rozdílné, a tak prosíme Pána úrody, aby posílal některé ze svých oddaných, aby se podíleli na tom, co je třeba.