Lukáš 16:1-13

Ježíš řekl svým učedníkům: „Byl jeden bohatý člověk a ten měl správce, kterého obvinili, že prý zpronevěřuje jeho majetek. Zavolal ho a řekl mu: `Co to o tobě slyším? Slož účty ze svého správcovství! Správcem už dál být nemůžeš.‘ Správce si řekl: `Co si počnu, když mě můj pán zbavuje správcovství? Kopat neumím, žebrat se stydím. Už vím, co udělám, aby mě (lidé) přijali k sobě do domu, až budu zbaven správcovství.‘ Zavolal si dlužníky svého pána, každého zvlášť, a zeptal se prvního: `Kolik jsi mému pánovi dlužen?‘ Odpověděl: `Sto věder oleje.‘ Řekl mu: `Tady máš svůj úpis, honem si sedni a napiš padesát.‘ Pak se zeptal druhého: `Kolik ty jsi dlužen?‘ Odpověděl: `Sto korců pšenice.‘ Řekl mu: `Tady máš svůj úpis a napiš osmdesát.‘ Pán pochválil nepoctivého správce, že jednal prozíravě. Synové tohoto světa jsou totiž k sobě navzájem prozíravější než synové světla. A já vám říkám: Získávejte si přátele z nespravedlivého mamonu, abyste – až ho nebude – byli přijati do příbytků věčných. Kdo je věrný v maličkosti, je věrný i ve velké věci, a kdo je v maličkosti nepoctivý, je nepoctivý i ve velké věci. Jestliže jste tedy nebyli věrní v nespravedlivém mamonu, kdo vám svěří pravé (bohatství)? Jestliže jste nebyli věrní v cizím, kdo vám dá, co je vaše? Žádný služebník nemůže sloužit dvěma pánům. Buď jednoho bude zanedbávat a druhého milovat, nebo se bude prvního držet a druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu.“


Reflexe on Lukáš 16:1-13

Inspirace - 2025-09-21 Denní modlitba

Říká se, že to, jak něco děláte, ukazuje, jak děláte i všechno ostatní. To platí pro maličkosti a odráží se to i v tom, jak děláme velké věci. Tolik lidí se stalo zločinci kvůli špatným rozhodnutím, která učinili v době dospívání. Modleme se, abychom byli věrní v malých věcech, a pak se ty větší věci postarají samy o sebe.

Stojíme-li před volbou mezi Bohem a bohatstvím, Bůh musí být vždy na prvním místě, protože on nikdy nemůže být druhý.