Matouš 10:34-11:1
Ježíš řekl svým apoštolům: „Nemyslete si, že jsem přišel uvést na zem pokoj; nepřišel jsem uvést pokoj, ale meč. Neboť jsem přišel rozdvojit `syna s otcem, dceru s matkou a snachu s tchyní: lidé z vlastní rodiny se s člověkem znepřátelí‘. Kdo miluje otce nebo matku víc nežli mne, není mě hoden; kdo miluje syna nebo dceru víc nežli mne, není mě hoden. A kdo nebere svůj kříž a nenásleduje mě, není mě hoden. Kdo nalezne svůj život, ztratí ho, kdo však ztratí svůj život pro mě, nalezne ho. Kdo vás přijímá, mne přijímá, a kdo mne přijímá, přijímá toho, který mě poslal. Kdo přijme proroka, že je to prorok, dostane odměnu jako prorok; kdo se ujme spravedlivého, že je to spravedlivý, dostane odměnu jako spravedlivý; kdo podá třeba jen číši studené vody jednomu z těchto nepatrných, protože je to můj učedník, amen, pravím vám: nepřijde o svou odměnu.“ Když Ježíš skončil toto poučování svých dvanácti učedníků, šel odtamtud dál, aby učil a kázal po tamějších městech
“Copyright © 2021 National Council of Churches of Christ in the United States of America. Used by permission. All rights reserved worldwide.”
Reflexe on Matouš 10:34-11:1
Inspirace - 2026-07-13 Denní modlitba
Papež František zejména ve svých prvních projevech krátce po svém zvolení hovořil o tom, jak i malé a zdánlivě bezvýznamné činy mohou znamenat něco mnohem většího. Láska, tvrdil, se projevuje v maličkostech. Objetí, úsměv, pár jednoduchých slov k lidem kolem nás mohou mít často mnohem větší účinek, než si dokážeme představit. Právě dnes ráno mi někdo řekl, že díky kázání, které jsem pronesl při mši, bude celý den jako v sedmém nebi. Nevím, jak to bude s nimi, Pane, ale vím, že jejich slova budou mít stejný účinek i na mě.