Matouš 15:21–28

Ježíš se odebral do tyrského a sidónského kraje. A tu z toho kraje vyšla jedna kananejská žena a křičela: „Smiluj se nade mnou, Pane, synu Davidův! Moje dcera je krutě posedlá.“ Ale on jí neodpověděl ani slovo. Jeho učedníci k němu přistoupili a prosili ho: „Pošli ji pryč, vždyť za námi křičí.“ Odpověděl: „Jsem poslán jen k ztraceným ovcím domu izraelského.“ Ona mezitím přišla, klaněla se mu a prosila: „Pane, pomoz mi!“ On jí však odpověděl: „Není správné vzít chléb dětem a hodit ho psíkům.“ Ona řekla: „Ovšem, Pane, jenže i psíci se živí kousky, které padají se stolu jejich pánů.“ Nato jí řekl Ježíš: „ Ženo, jak veliká je tvá víra! Ať se ti stane, jak si přeješ.“ A od té chvíle byla její dcera zdravá.


Reflexe on Matouš 15:21–28

Inspirace - 2026-08-16 Denní modlitba

Ze všeho nejvíc nás asi zaujme to, že Ježíš kananejské ženě nejprve neodpověděl. Nebylo to proto, že věděl, že někteří lidé od něj pravděpodobně získají více, když hned nic neřekne? Modlím se, abych i já byl/a ve svých slovech trochu střídmější.