Matouš 17:14–20

K Ježíšovi přistoupil jeden člověk, padl před ním na kolena a prosil: „Pane, slituj se nad mým synem! Je náměsíčník a hrozně trpí. Často padá do ohně a často do vody. Přivedl jsem ho k tvým učedníkům, ale nemohli ho uzdravit.“ Ježíš odpověděl: „Pokolení nevěřící a zvrácené! Jak dlouho ještě mám být s vámi? Jak dlouho vás mám ještě snášet? Přiveďte mi ho sem!“ Ježíš pak pohrozil zlému duchu, a ten z něho vyšel; a od té chvíle byl chlapec zdravý. Když byli učedníci s Ježíšem sami, přistoupili k němu a zeptali se ho: „Proč jsme ho nemohli vyhnat my?“ Řekl jim: „Pro svou malou víru. Amen, pravím vám: Budete-li mít víru jako hořčičné zrnko, můžete říci této hoře: `Přesuň se odtud tam!‘, a přesune se; a nic vám nebude nemožné.“


Reflexe on Matouš 17:14–20

Inspirace - 2026-08-08 Denní modlitba

Učedníci nebyli zrovna nadšení, když se jim nepodařilo zmírnit utrpení chlapce trpícího epilepsií. Ptali se, proč jejich síly nedosahují úrovně jejich Mistra. Ty jsi jim dal odpověď, Pane. Nedostatek víry. Když dnes přicházím k tobě, prosím, aby moje chudoba víry nebyla překážkou ani pro mě, ani pro ty, kdo ke mně přicházejí hledat pomoc na své cestě.