Matouš 22:1-14
Ježíš znovu mluvil (k velekněžím a starším lidu) v podobenstvích: „Nebeské království je podobné králi, který vystrojil svému synovi svatbu. Poslal služebníky, aby svolali hosty na svatbu, ale ti nechtěli přijít. Poslal znovu jiné služebníky se vzkazem: `Řekněte pozvaným: Hostinu jsem přichystal, moji býci a krmný dobytek jsou poraženi, všechno je připraveno, pojďte na svatbu!‘ Ale oni nedbali a odešli, jeden na své pole, jiný za svým obchodem. Ostatní pochytali jeho služebníky, ztýrali je a zabili. Krále to rozhněvalo. Poslal svá vojska, vrahy zahubil a jejich město vypálil. Potom řekl svým služebníkům: `Svatební hostina je sice připravena, ale pozvaní jí nebyli hodni. Jděte proto na rozcestí a pozvěte na svatbu, koho najdete.‘ Služebníci vyšli na cesty a shromáždili všechny, které našli, zlé i dobré, takže svatební síň byla plná hostí.
Když vstoupil král podívat se na hosty, uviděl tam člověka, který neměl na sobě svatební šaty. Řekl mu: `Příteli, jak jsi sem přišel bez svatebních šatů?‘ On se nezmohl na slovo. Tu řekl král sloužícím: `Svažte mu ruce i nohy a vyhoďte ho ven do temnot. Tam bude pláč a skřípění zubů.‘ Mnoho je totiž povolaných, ale málo vyvolených!“
“Copyright © 2021 National Council of Churches of Christ in the United States of America. Used by permission. All rights reserved worldwide.”
Reflexe on Matouš 22:1-14
Inspirace - 2025-08-21 Denní modlitba
Všichni jsme pozváni na nebeskou hostinu, ale někteří ji odmítají a žijí, jako by je nezajímala. Musíme bdít a modlit se, abychom byli připraveni, až pozvání obdržíme. ‚Blahoslavení služebníci, které Mistr najde bdělé, až přijde; amen, pravím vám, oblékne si zástěru a nechá je sedět u stolu, přijde a obslouží je‘ (Lk 12,37).
Svatební roucho je bílé roucho křtu, které si musíme udržovat čisté pro vstup do nebe. V knize Zjevení čteme o těch, kteří prošli velkým pronásledováním a vyprali si svá roucha a vybílili je v Beránkově krvi (7,14).