Matouš 3:1-12

V té době vystoupil Jan Křtitel a kázal v judské poušti:

„Obraťte se, neboť se přiblížilo nebeské království.“

Jan byl totiž ten, o němž řekl prorok Izaiáš: ‚Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Pánu, vyrovnejte mu Jan měl na sobě oděv z velbloudí srsti a kolem boků kožený pás, živil se kobylkami a medem divokých včel.

Tehdy vycházel k němu Jeruzalém, celé Judsko a celý kraj kolem Jordánu,

dávali se od něho křtít v řece Jordánu a přitom vyznávali své hříchy.

Když však viděl, že k jeho křtu přichází mnoho farizeů a saduceů, řekl jim: „Zmijí plemeno, kdo vám ukázal, jak uniknout trestu, který už hrozí?

Přinášejte tedy ovoce hodné obrácení.

Nemyslete si, že můžete říkat: ‚Naším otcem je Abrahám!‘, neboť vám říkám: Bůh může oživit tyhle kameny a Abrahámovi z nich udělat děti.

Sekera je už přiložena ke kořenu stromů; každý strom, který nenese dobré ovoce, bude poražen a hozen do ohně.

Já vás sice křtím vodou, abyste se obrátili. Ale ten, který má přijít po mně, je mocnější než já; jemu nejsem hoden ani opánky přinést. On vás bude křtít Duchem svatým a ohněm.

V ruce má lopatu a pročistí (obilí) na svém mlatě. Pšenici uloží na sýpce, plevy však bude pálit ohněm neuhasitelným.“


Reflexe on Matouš 3:1-12

Inspirace - 2025-12-07 Denní modlitba

V dnešní scéně, o níž uvažujeme, hraje hlavní roli Jan Křtitel. Objevil se na poušti a je zřejmé, že lidé o něm začínají slyšet a jsou velmi zasaženi tím, co má na srdci. Jeho dnešní poselství by se dalo shrnout do jediné jeho věty – „Připravte cestu Pánu“.

Aby Jan tuto myšlenku zvěstoval a objasnil, neustále od sebe odvracel světlo. Možná vás zarazí jeho nesobecké chování a skutečnost, že nebyl ochoten přikrášlovat to, co cítil, že mu bylo posláno říci. Jde přímo k věci a trvá na tom, že jeho následovníci by měli hledět dál než na to, co nabízí on, a svou věrnost dát Spasiteli, a ne jemu.