Matouš 4:1-11

Ježíš byl vyveden od Ducha na poušť, aby byl pokoušen od ďábla. Když se postil čtyřicet dní a čtyřicet nocí, nakonec vyhladověl. Tu přistoupil pokušitel a řekl mu: „Jsi-li Syn Boží, řekni, ať se z těchto kamenů stanou chleby.“ On však odpověděl: „Je psáno: ‚Nejen z chleba žije člověk, ale z každého slova, které vychází z Božích úst.’„ Potom ho ďábel vzal s sebou do Svatého města, postavil ho na vrchol chrámu a řekl mu: „Jsi-li Syn Boží, vrhni se dolů. Je přece psáno: `Svým andělům dá o tobě příkaz, takže tě ponesou na rukou, abys nenarazil nohou o kámen.’„ Ježíš mu odpověděl: „Také je psáno: `Nebudeš pokoušet Pána, svého Boha.’„ Zase ho vzal ďábel s sebou na velmi vysokou horu, ukázal mu všecka království světa i jejich slávu a řekl mu: „To všecko ti dám, jestliže padneš a budeš se mi klanět.“ Tu mu Ježíš řekl: „Odejdi, satane! Neboť je psáno: `Pánu, svému Bohu, se budeš klanět a jen jemu sloužit.’„ Potom ho ďábel nechal – i přistoupili andělé a sloužili mu.


Reflexe on Matouš 4:1-11

Inspirace - 2026-02-22 Denní modlitba

Dnes se nám dostává stručného poučení o nástrahách nepřítele, které nám může pomoci v boji proti některým satanovým nástrahám, pokud se nás zlý pokusí podkopat. Všimněte si, jak si ďábel vybírá ošemetnou chvíli, kdy je Ježíš sám, bez společníků a podpory a pravděpodobně ve stavu oslabení kvůli nedostatku jídla a potravy. Není nepravděpodobné, že se satan pokusí získat převahu i u nás. Dokážeme si vzpomenout na místa nebo příležitosti, kdy jsme byli pokoušeni nechat na povrch vyplout nejhorší části svého já?