Matouš 8:28-34

Když se Ježíš dostal na protější břeh do gadarského kraje, vyšli proti němu dva posedlí, kteří vystoupili z hrobních slují. Byli velmi nebezpeční, takže nikdo nemohl projít tou cestou. Začali křičet: „Co je ti po nás, Boží synu? Přišel jsi nás trápit, dříve než nastal čas?“ Opodál se páslo velké stádo vepřů. Zlí duchové ho tedy prosili: „Vyháníš-li nás, pošli nás do toho stáda vepřů.“ Řekl jim: „Jděte!“ Vyšli tedy a vstoupili do vepřů – a vtom se celé stádo hnalo po příkrém srázu do moře a zahynulo ve vodách. Pasáci utekli, přišli do města a tam všechno oznámili, i o těch posedlých. Tu vyšlo celé město Ježíšovi naproti, a když ho uviděli, prosili ho, aby z jejich kraje odešel.


Reflexe on Matouš 8:28-34

Inspirace - 2026-07-01 Denní modlitba

Na dnešním popisu scény je něco podivného. Ti dva nešťastní posedlí vycházejí z hrobky a potkávají Ježíše, ale mohli bychom se ptát, proč nezůstali tam, kde byli, alespoň dokud Mistr neprojde, a tak se vyhnuli střetu. Čím déle se však nad touto scénou zamýšlíme, tím více si uvědomujeme, že se někdy chováme stejně. Pomoz nám, Pane, abychom měli trochu více moudrosti.