Matouš 9,36-10,8
Když Ježíš viděl zástupy, bylo mu jich líto, protože byli vysílení a skleslí jako ovce bez pastýře. Tu řekl svým učedníkům: „Žeň je sice hojná, ale dělníků málo. Proste proto Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň!“ (Potom) si zavolal dvanáct učedníků a dal jim moc nad nečistými duchy, aby je vyháněli a uzdravovali každou nemoc a každou chorobu. Jména těch dvanácti apoštolů jsou tato: první Šimon, zvaný Petr, a jeho bratr Ondřej, Jakub, (syn) Zebedeův, a jeho bratr Jan, Filip a Bartoloměj, Tomáš a celník Matouš, Jakub, (syn) Alfeův, a Tadeáš, Šimon Kananejský a Jidáš Iškariotský, který ho pak zradil. Těchto dvanáct Ježíš poslal a přikázal jim: „Mezi pohany nechoďte a do žádného samařského města nevcházejte. Raději jděte k ztraceným ovcím z domu izraelského. Jděte a hlásejte: ‚Přiblížilo se nebeské království.‘ Uzdravujte nemocné, probouzejte k životu mrtvé, očišťujte malomocné, vyhánějte zlé duchy. Zadarmo jste dostali, zadarmo dávejte.“
“Copyright © 2021 National Council of Churches of Christ in the United States of America. Used by permission. All rights reserved worldwide.”
Reflexe on Matouš 9,36-10,8
Inspirace - 2026-06-14 Denní modlitba
Poté, co jsi, Pane, jmenoval dvanáct apoštolů, vyslal jsi je zvláštními pokyny na cestu. Měli jít ke ztraceným ovcím, k těm méně privilegovaným, k těm, které se s tebou pravděpodobně nesetkají, pokud někdo z tvé skupiny nevyvine zvláštní úsilí, aby je povzbudil a poučil. Není to úkol, který žádáš i mne? Pokud ano, pomoz mi, abych jej vykonával/a s otevřeným srdcem a pozorným pohledem.