Blahoslavení, kteří neviděli, a přesto uvěřili

Díky, Tomáši, za vnesení upřímnosti do naší víry! Tomáš nepředstíral, že je lepší, než je. Začal tím, že chtěl důkaz, a skončil tím, že se radoval z víry. Je patronem přechodů a kroků ve víře. Víra je cesta. Je světcem víry v naší době. Společenství bylo místem, kde našel víru, protože ji ztratil, když se snažil jít sám. Pak se vrátil do společenství víry a vydal se na životní cestu, která ho dovedla až k mučednické smrti v Indii.
Krista našel také v tom, že se chtěl dotknout jeho ran. Boha nacházíme, když vstupujeme do jeho ran v ranách našeho světa. Ve společenství víry církve si můžeme uchovat svou víru. I naše víra zde roste. Tomáš hledal víru tím, že se chtěl dotknout Ježíšových ran. Když ho k tomu Ježíš vyzval, zjistil, že to nepotřebuje. Víru nakonec našel v přítomnosti zraněného Krista, tam objevil svou víru v Kristovo oslavení.
My můžeme udělat totéž. To, co bylo řečeno Tomášovi, je řečeno nám všem: „Věříš, protože jsi uviděl. Blahoslavení ti, kdo neviděli, a přesto uvěřili.“

Donal Neary SJ, Evangelijní úvahy na neděle roku A