Ježíš si váží drobného daru chudé vdovy
Existuje spousta příkladů, kdy Ježíš, když čelil nedokonalostem lidí ve svém okolí, projevil milosrdenství a soucit a přál si, aby se daná osoba poučila ze svých chyb a stala se lepším člověkem. Jinými, modernějšími slovy řečeno, dal jim šanci a díval se na ně shovívavě.
Možná bychom mohli zaujmout podobný přístup k sobě samým i k lidem kolem nás. Když se nám dostane shovívavosti a laskavého přijetí (namísto toho, abychom byli odstrčeni, souzeni či odsouzeni), je větší pravděpodobnost, že se budeme cítit dost silní na to, abychom se ze všech sil snažili stát se lepšími lidmi. A právě toto úsilí dát ze sebe vše, co je v našich silách – ať už se to může zdát jakkoli malé – je to, co se Bohu líbí. Vidíme to v Markově evangeliu, kde Ježíš uznává a dokonce pochválí „vdovin groš“, tu malou částku, kterou darovala, a která zároveň představovala vše, co mohla dát.
Žádný den není dokonalý. Žádný člověk není dokonalý. Chyby a neúspěchy jsou součástí naší cesty. Vyrosteme a naučíme se mnohem více, když se k nám druzí chovají shovívavě a s laskavostí, než když nás soudí a vylučují.
Brendan McManus SJ a Jim Deeds, Emerging from the Mess