Každý dobrý skutek vykonaný z lásky má věčnou hodnotu

Naše úsilí se může jevit jako skromné a marné, avšak mnoho příběhů evangelia odhaluje opakující se motiv, že Bůh má zálibu v malých lidech a malých věcech. Vzpomeňme si na vdovin groš a na rozmnožení chlebů a ryb (Marek 12:41–44; 8:1–9). V Káně se obyčejná voda promění v nejlepší víno (Jan 2,1–12); při Poslední večeři se prostý chléb a víno stávají tělem a krví Páně (Lukáš 22,19–20). Život každého člověka, ať je jakkoli skrytý, má vliv na všechny ostatní (Římanům 14:7). Každý dobrý skutek, jakkoli malý, který je vykonán v lásce, má věčnou hodnotu, protože láska nikdy nekončí (1 Korinťanům 13:8) a my sklidíme její odměnu v době žní (Galatským 6:9). To dává naději, že i naše malé příspěvky ve prospěch naší nemocné planety mají svou symbolickou hodnotu. Juliána z Norwich tuto naději vyjadřuje takto:

Bůh mi ukázal malou věc, velkou jako lískový oříšek, ležící v mé dlani. Dívala jsem se na ni a pomyslela si: „Co to asi je?“ A bylo mi odpovězeno: „Je to vše, co je stvořeno.“ Žasla jsem, jak to může trvat, neboť jsem si myslela, že by to mohlo náhle zmizet v nicotě pro svou malost. A bylo mi odpovězeno: „Trvá to a vždy bude trvat, neboť Bůh to miluje. A tak mají všechny věci svůj počátek v Boží lásce.“ V této maličkosti jsem spatřila tři pravdy: první je, že ji Bůh stvořil; druhou, že ji Bůh miluje; a třetí, že ji Bůh chrání.

Brian Grogan SJ, Cesta stvořením: Úžasný příběh malé modré planety